Přeneseme se do doby kolem roku 1912, kdy se začínají dít opatrné kroky k tomu, aby mohl v budoucnu vzniknout dívčí skauting, do té doby něco neznámého, nemyslitelného a v očích společnosti i nevhodného pro dívky. Ty nejdůležitější události se staly v letech 1914-1915.
Prvním impulzem byla iniciativa Popelky Biliánové, která přinesla první myšlenky dívčího skautingu do spolku československých žen. Promyslela tehdy přijatelnější variantu, kdy se dívky ubytovaly v přírodě na statku, takže byly chráněny v budově, ale zároveň velmi blízko přírodě a vyzkoušely si mnoho nových činností, které do té doby dělaly jen chlapci a muži. Snažila se, aby dívky zažily nepřízeň počasí a další nelehké situace, které je v budoucnu připraví na skutečný život. Své zkušenosti sepsala a vydala knihu O dívčím skautingu. Přestože iniciovala vznik dívčího skautingu, její pojetí skautingu bylo jiné, omezenější, více chránící dívky dle pravidel tehdejší doby, a proto se brzy z hlavního dění vytratila.
Na jaře roku 1914 vznikla první dívčí družina, která se nazývala Sasanky (na obrázku jejich družina a vlajka). Byly to dívky od 11-16 let, tedy mladší členky toužící po zážitcích, které doposud neměly možnost zažít. Konec 19. století nebyl nakloněný skautingu a podobnému smýšlení u žen a dívek, proto byly Sasanky vnímány jako rebelky, které se rozhodly trávit svůj čas v přírodě. Díky jejich odvaze vznikl začátkem roku 1915 dívčí odbor, který sdružoval ženy a dívky se zájmem o skauting.
Důležitou roli sehrál vůdce 2. oddílu Vašek Jelen, který aktivně prosazoval dívčí skauting na poradách Výboru. Za tuto myšlenku se postavil i díky sympatiím k Vlastě Štěpánové (později Koseové – na obrázku (vpravo) se světovou náčelní Olave (vlevo)). Ta se v průběhu roku 1915 stala vůdkyní prvního dívčího tábora u Živohoště a vedla 1. oddíl skautek, kde zakládající družinou byly právě Sasanky. „Velká Vlasta“, jak se jí také později říkalo, oslovila profesorku Annu Berkovcovou, která jí pomohla významným způsobem podpořit vznik dívčího skautingu českých dívek. Dalšími podporovateli byl A. B. Svojsík, který Sasanky seznámil se Základy Junáctví a také Alice Masaryková.
Dívčí skauting se v počátcích podobal svým pojetím tomu chlapeckému. První dívčí tábor u Živohoště byl zaměřený hlavně na praktické věci jako je shánění jídla, vaření, koupání, skautskou praxi, předčítání Základů Junáctví, pomoc místním obyvatelům a přijímání návštěv starších skautů. Neodehrávají se zde zatím skoro žádné hry. Během roku 1916 se přidává další družina Vlčí máky. Oddíl se věnuje přípravě skautek na vedení družin, pořádají se také společné výpravy s 2. oddílem Vaška Jelena.
Díky těmto inspirativním ženám a dívkám můžeme zažívat i dnes naplno dívčí skauting ve všech jeho podobách.
Zdroje rozšiřující tématiku vzniku českého dívčího skautingu:
kniha:
Z kroniky Sasanek
web:
https://www.skaut.cz/7-inspirativnich-pribehu-ze-sveta-skautek/
https://www.pametnaroda.cz/cs/search?text=vlasta%20koseov%C3%A1
https://www.skautskyinstitut.cz/e-knihovna?cat=34&search=
http://data-krizovatka.skauting.cz/plajner/01/priloha/index.html
https://krizovatka.skaut.cz/zpravodajstvi/1627-skautky-v-roce-15-vzkaz-od-sestry-nacelni-ke-dni-zamysleni